LUDGEŘOVICE: Vánoční Adventní trhy

► více na http://www.Hlucinsko.TV ◄

Televize Hlučínsko Vám přináší reportáž z akce "Ludgeřovice ► Vánoční Adventní trhy " na Hlučínsku. Naše lokální televizní studio spolupracuje smluvně s obcemi, městy, organizacemi a soukromými subjekty v regionu Hlučínska a Opavska již od roku 2006.

Ludgeřovice je obec v okrese Opava. Patří mezi největší obce v Česku bez statusu města. Žije zde zhruba 4800 obyvatel a stojí tu přibližně 1300 domů s číslem popisným.

Výroční trh (německy Jahrmarkt, odtud časté české jarmark) je ekonomicko-společenská akce pořádaná na základě privilegia uděleného panovníkem, který je většinou uděloval při povyšování vesnice na městečko. Trh se konal jednorázově (například kolem Velikonoc), v období, jež stanovovalo dané privilegium. Délka konání trhu dosahovala třeba i jednoho týdne. Trhů se účastnili i obchodníci přijíždějící na něj z větších vzdáleností či nabízející běžně nedostupné zboží (třeba látky, stuhy, pentle potřebné pro dívčí kroje, dále kožišníci, obuvníci, řešetáři a další). Tím se odlišoval od týdenních trhů, které se konaly pravidelně vždy některý den v týdnu (v Hroznové Lhotě to například bylo každé úterý) a nabízelo se na nich spíše zboží denní potřeby (potraviny a podobně).[1] Výroční trhy navštěvovaly také různé potulné atrakce, jako bylo lidové a loutkové divadlo, artisté, medvědáři nebo potulní malíři.

Větší obchody se na výročním trhu domlouvaly v hospodě a větší, dobře provedené transakce se zde také zapily, čemuž se říkalo litkup či aldamáš.[1]

V době adventu si lidé rádi zdobí svoje domovy jmelím, které má podle tradice přinášet štěstí a požehnání do domu, podle Keltů také plodnost. Políbení pod větvičkou jmelí má zajistit vzájemnou lásku až do příštích vánoc. V zemích s Keltskou tradicí se k adventní a vánoční výzdobě používá také cesmína a břečťan, které mají chránit domov před čarodějnicemi a zlými duchy.

Adventní doba je také časem, který zhruba odpovídá době, kterou potřebují tradiční medové perníčky ke změknutí. Jejich pečení má v českých zemích tradici pravděpodobně od 12. století. Kromě jejich přímé konzumace a použití k ozdobení vánočního stromku je také možné připravit perníkový adventní věnec, perníkový betlém nebo perníkovou chaloupku, která dělá radost hlavně dětem.

V této době se připravuje také vánoční cukroví, které má svůj původ v pohanské tradici oslav slunovratu, kdy mělo funkci ochrannou a obřadní. To se postupně přeměnilo v cukroví slavnostní. Pečení cukroví je významné pro rodinný život, umožňuje rodině strávit čas spolu v pohodlí a klidu domova, navozuje příjemnou atmosféru díky aromatickým kořením a dodává domovu nádech blížících se vánoc. V mnoha rodinách se během pečení cukroví zpívají nebo poslouchají vánoční koledy.

V dnešní době si zejména děti od začátku prosince otevírají adventní kalendář, který jim připomíná, že Vánoce se blíží a i ony musí svým způsobem dodržovat půst - být „hodné", aby jim Ježíšek přinesl dárky.

Další moderní tradicí je výzdoba domovů Vánoční hvězdou.

Na samém sklonku adventu si lidé staví betlémy (jesličky) po vzoru sv. Františka z Assisi, pečou vánočky, zdobí vánoční stromky a upravují mísy s ovocem. Jesličky mají větší význam v některých evropských zemích, např. v Itálii, kde se nezdobí vánoční stromek a jesličky jsou tedy jediným symbolem vánoc. V České republice se staví především v rodinách věřících, v upomínku významu a původu vánoc.

Vánočky dříve pekli mistři pekaři. Do nich se zapékala mince, která předpovídala svému nálezci zdraví a bohatství po celý příští rok. Popraskaná a nepovedená vánočka znamenala neštěstí.

Mísa s ovocem je hlubokým symbolem, který je nevědomky dodržován dodnes. Má symbolizovat tichou modlitbu za dobrou úrodu a víru, že nadcházející rok přinese stejný blahobyt jako ten minulý. Kromě čerstvého ovoce (tradičních českých jablek a hrušek) obsahovala často i sušené ovoce a ořechy. Ve druhé polovině dvacátého století se pozornost soustředila na citrusové plody a banány. Jejich nedostatek, v době plánovaného hospodářství zcela běžný, byl vnímán velice negativně. V dnešní době se lidé rádi vracejí k tradiční podobě mísy s ovocem, která je zároveň velmi dekorativní, vzhledem k dnešním možnostem lze ale naklást na misku téměř jakékoli tropické plody a neobvyklé pochutiny k vyjádření vánoc jako svátků hojnosti.

Vánoční stromek má svůj původ ve zdobení lidských obydlí chvojím na ochranu

Další zprávy z regionu