LHOTKA POD ONDŘEJNÍKEM: 27. ročních Sochových národopisných slavností

V areálu u mateřské školy ve Lhotce pod Ondřejníkem se 20. srpna sešlo již po dvacáté sedmé mnoho lidí, a to v rámci oblíbené události Sochovy národopisné slavnosti. Právě na popud pana Sochy byl v roce 1936 založen národopisný soubor, který později dostal název Pilka a ve Lhotce funguje dodnes. Soubor těží z bohaté historie a jeho členové jsou vděční, že mohou předávat folklórní zážitky dalším generacím. Od 14. hodiny se rozjel bohatý program, který si letos vyžádal trochu improvizace vzhledem k deštivému počasí. Program tak obsáhl jak dětské, tak dospělé folklórní soubory a muziky, a to nejen z blízkého okolí, ale doslova z celé Moravy, které přivítal starosta obce pan Zdeněk Kubala a ředitel festivalu Tomáš Kalus, společně pak popřáli všem návštěvníkům dobrou zábavu. V části věnované dětským souborům nechybělo pásmo pod názvem To sú moje litery. Dětská bezprostřednost na jevišti a radost z vystupování vždy pohltí přihlížející diváky, navíc závěrečné antré, kdy vystoupili všichni společně s písní Když jsem chodil do školy, učil jsem se litery, doslova bralo dech. Svým umem vše podpořili také domácí soubory a někteří nováčci. Pořad dospělých souborů pak byl zaštítěn pod názvem: Já jsem velký dráteníček, na kterém se podílelo šest souborů, vše odstartoval Valašský Vojvoda z Kozlovic. Sušanie z Horní Suché pak tento festival ozvláštnilo poprvé. Místním soubor Pilka není nutno představovat, je to kulturní poklad Lhotky, na který jsou právem hrdí. Soubor Ondřejnica ze Staré vsi nad Ondřejnicí je zde pravidelným návštěvníkem a přivezou vždy krásné kroje reprezentující oblast Nižiného Lašska. Mezi dalšími byla Vrčka ze Šlapanic, která má 14 členů a zavítala do Lhotky poprvé. Soubor zvolil tematický název. Po skončení pořadu dospělých souborů byly medailony dvou těles, ten první patřil Valášku. V druhém medailonu si pak zatančili a zazpívali členové místního souboru Pilky. Další vstup nesl název Ve Strážnici muzikanti hráli a patřil cimbálové muzice Danaj. Hlavní program se odehrál na zastřešeném podiu, ale nejen pro nejmenší návštěvníky bylo myšleno na doprovodné atrakce a další hudební vstupy. Zorganizovat tuto akci není jednoduché, a tak si organizátoři cení každého, kdo zavítá, zvlášť když se musí popasovat s rozmary počasí. Ke kvalitnímu kulturnímu programu patří bezpochyby i dobré jídlo, což organizátoři také neopomněli. Akce takovýchto rozměrů by se neobešla bez podpory.Mezi návštěvníky byli už pravidelní hosté, ale také nováčci, všechny společně spojila myšlenka kvalitně stráveného odpoledne. Poslední část programu patřila souboru Jasénka ze Vsetína, který vystoupil ve večerních hodinách se svým pásmem Valašskými chodníčky a funguje již od roku 1944, díky Zdeňkovi Kašparovi. Soubor je opravdu početný. Tyto slavnosti byly nezapomenutelným výletem do historie folklóru, současné generace se tak mohli radovat nad kulturním bohatstvím, které díky vystupujícím souborům ožívalo přímo před jejich zraky.

Další zprávy z regionu